Detailní informace měření radonu v budovách

Kontakt: Ing. Pavel Richter, Ph.D., (+420) 605 986 481, info@radonbudovy.cz | Kontaktní formulář

---

Zhodnocení obsahu radonu v budově je obtížné, protože obsah radonu v budovách významně kolísá nejen během dne a noci, ale také v průběhu ročních období. Vyšší hodnoty koncentrace radonu se v budovách obvykle vyskytují v noci z důvodu omezeného větrání a v topné sezóně, kdy dochází k nasávání radonu z podloží pod budovou v důsledku komínového efektu.

Z tohoto důvodu se provádí měření radonu trvající minimálně 1 týden, objektivnějších výsledků se ale dosahuje při dlouhodobějším měření. Výsledkem měření je průměrná objemová aktivita radonu.

Nejčastěji používaná měření radonu

• Změření týdenních průměrných hodnot. Tento typ měření se využívá zejména v případě, pokud se na výsledky měření spěchá. Toto měření provádí obvykle komerční měřící firmy. Doporučuje se při něm méně větrat, aby nedošlo k podcenění průměrné koncentrace radonu a tím k podcenění ozáření obyvatel.
• Změření dvouměsíční průměrné hodnoty. Bývá prováděno v topné sezóně. Z důvodů změn koncentrace radonu v závislosti na ročních obdobích je méně objektivní než roční měření, ale správnější než týdenní měření.
• Změření roční průměrné hodnoty. Poskytuje nejobjektivnější výsledky a je-li dostatek času, dává se tomuto typu měření přednost.

V případě dvouměsíčního a ročního měření probíhá měření za běžných uživatelských podmínek.

Měření radonu se provádí

• v obývaných stavbách a slouží jako podklad pro rozhodování o provedení zásahu ke snížení ozáření osob, pro hodnocení účinnosti zásahu, pro oceňování nemovitostí, pro návrhy opatření při rekonstrukci a pro žádost o poskytnutí státní dotace na protiradonová ozdravná opatření,
• v neobývaných stavbách a slouží jako podklad pro stavební řízení (např. při započetí nebo při změně stavby), pro oceňování nemovitostí a posouzení účinnosti preventivních protiradonových opatření.

Povinnosti vlastníka stavby jsou stanoveny v § 6 odst. 5 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na úroveň přírodního ozáření ve vnitřním ovzduší staveb s obytnými nebo pobytovými prostory vychází ze směrných a mezních hodnot objemové aktivity radonu a příkonu fotonového dávkového ekvivalentu, které jsou uvedeny v § 95 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.

Překročení směrných hodnot nebrání užívání stavby, upozorňuje ale na stav, který podle současných vědeckých poznatků přináší zvýšené zdravotní riziko. Směrné hodnoty slouží jako vodítko pro rozhodnutí, zda u stavby byla provedena dostatečná ochrana proti pronikání radonu z podloží, zda byly použity vyhovující stavební materiály a dodávané vody, nebo zda je vyžadováno dodatečné opatření na snížení koncentrace radonu v budově.

Směrná hodnota pro rozhodování o tom, zda mají být ve zkolaudovaných stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi proveden zásah ke snížení stávajícího ozáření z přírodních radionuklidů je podle § 95 odst. 1 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

• hodnota 400 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu,
• hodnota 1 μSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu.

Směrná hodnota pro rozhodování o tom, zda mají být v projektovaných a stavěných budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi připravována a prováděna opatření proti pronikání radonu z podloží, stavebních materiálů a dodávané vody a proti zevnímu ozáření ze stavebních materiálů je podle § 95 odst. 4 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

• hodnota 200 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu,
• hodnota 0,5 μSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu.

Mezní hodnoty pro ozáření z přírodních radionuklidů ve zkolaudovaných stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi jsou podle § 95 odst. 3 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

• hodnota 4 000 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu,
• hodnota 10 μSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu.